Tady si můžete stáhnout plné znění naší publikace Po stopách potulného mnicha.

   Dnes jsem ve své cele našel podivný nápis. Písmo mi není známo. Odebral jsem se do klášterní knihovny a hledal nějaké indicie k jeho rozluštění. Tu objevil jsem podivnou knihu, jež byla psána stejným písmem. Na deskách byl však nápis:

"Cestu za poznáním začni tam, kde se starodávné lípy k poradě kloní pod dohledem biskupa Jednoty bratrské."

   Nápověda zněla: "Cestu za poznáním začni tam, kde se starodávné lípy k poradě kloní pod dohledem biskupa Jednoty bratrské."

   Přemýšlel jsem, kde takové místo najít. Biskup Jednoty bratrské má sochu na Horním náměstí. Šel jsem tam a našel šest lip, které jsou vysázené v kruhu. Jakoby se radily.

Začal jsem cestou na Žerotínovo náměstí.

   Když jsem přicházel na Horní náměstí, zaujal mě kostel, který stojí v místech původní městské brány hned za hradbami. Kostel je zasvěcen sv. Jiří a stojí zde pravděpodobně již od 11. století, kdy sloužil jako hradní kostel. Některé zdroje tvrdí, že na tomto místě původně stával kostelík z 9. století, který založili světci Cyril a Metoděj.

   Sv. Jiří byl velmi zajímavou postavou dějin. Byl to zřejmě římský voják, který se narodil na konci 3. století a zemřel roku 303 jako křesťanský mučedník. Legenda o drakovi, která je s ním spojená, vznikla až mnohem později. 

   Legenda vypráví, že si u města Kyrény postavil drak hnízdo v blízkosti jediného zdroje vody. Aby mohli lidé vodu čerpat, museli draka odlákat. K tomu byla každý den vylosována lidská oběť. Jednoho dne los padl na královskou dceru. Sv. Jiří jel naštěstí kolem, draka zabil a princeznu tak zachránil. Vděční lidé se pak zřekli pohanství a přijali křesťanství.

   Nápověda mě tentokrát dovedla k budově bývalé synagogy ze 16. století. V polovině 19. století ji zničil požár a o 30 let později znovu. Dnešní podobu ji vtiskl židovský architekt Jakob Gartner. Během druhé světové války sloužila budova jako sklad papíru a i díky tomu se zachovala. Většina židovského obyvatelstva však nacistické řádění nepřežila a proto tato budova nebyla jako synagoga již obnovena.  

   V 50. letech 20. století byla budova zakoupena a opravena pravoslavnou církví. A v roce 1953 slavnostně vysvěcena věrozvěstům Cyrilu a Metoději. Již o 10 let později ale místní obec ztratila stálého duchovního a chrám začal znovu chátrat. O pár let později mu dokonce hrozilo zboření.  

   Naštěstí byla v roce 1996 znovu zahájena celková rekonstrukce a o rok později byla budova prohlášena za kulturní památku. Od roku 2002 je chrám znovu vysvěcen a slouží i nadále pravoslavné církvi. 

   Šifra mě poslala k památnému stromu. Kde ale je? A je ve městě jediný? Zkouším se poptat a zjistím, že jeden je kousek odsud.

   Jde o jediný památný strom na území města. Je starý asi 150 let, měří 27 m a obvod kmene je 415 cm. Jedná se o jasan ztepilý. 

  Tento druh dorůstá 30 až 40 m a jeho růst se zastavuje kolem 160 let. Další zajímavostí je, že má rád vhlké a velmi výživné půdy. Do městského prostředí se příliš nehodí. Jeho dřevo patří k velmi kvalitním a díky své pružnosti se využívá nejen k výrobě nábytku, ale i k výrobě hudebních nástrojů či v letectví.

   Listy jsou používány v léčitelství. Mají mírně močopudné a projímavé účinky, podporují vylučování solí. Můžou se použít i na omývání špatně se hojících ran, např. bércových vředů. Na podzim opadávají listy zelené, nezbarvují se jako u jiných listnatých stromů.

   Za anděla Boží spravedlnosti je považován archanděl Michael, který se při dávné nebeské bitvě utkal s drakem a srazil ho na zem. Jde o biblickou symboliku. Drak je symbolem ďábla. Sv. Michael archanděl je díky tomu patronem policistů.

   Sv. Michaelu archandělu je zasvěcen kostel na Šířavě. Tento kostel si prošel řadou tragických událostí. Největší z nich byl požár roku 1868, kdy se zřítila i kostelní věž s hodinami a zvony.

  Zajímavostí je, že není známo, kdy byl vlastně postaven. První doložená zmínka o kostele je z roku 1496. Celý středověk byl u kostela městský hřbitov a pod tuto farnost patřilo mnoho okolních obcí. Poslední tělo zde bylo uloženo v roce 1832. 

   V polovině 19. století byl ke kostelu přistavěn klášter Školských sester. 

   Došel jsem na náměstí Svobody a procházel se parkem. Ten byl založen v roce 1922 na ploše 12 tisíc metrů čtverečních a patřil k chloubám města. 

 Zajímavostí je, že místo parku zde mohlo být tržiště pro prasata, které zde žádali někteří občané města a proti parku protestovali. Dnes je park v dezolátním stavu a čeká na svou revitalizaci.

 Ozdobu parku tvoří nádherné, vzrostlé stromy po jeho obvodu. Jde o druh kaštanovník setý, někdy nazývaný kaštanovník jedlý. Je to majestátný strom, který dorůstá až 25 m, dožívá se až 1000 let. Ve střední Evropě však pouze 200 let. Jeho plody jsou oblíbenou pochoutkou prodávanou na vánočních trzích.

   Nenápadná, ale historicky velmi cená socha Jana Ámose Komenského, kterou vytvořil T. Seidan roku 1874, je jeho první sochou na Moravě. Do roku 1891 stávala na Horním náměstí, ale lid se k ní při trzích modlil, a proto byla přemístěna. 

   V letech 1907 - 1908 u sochy vyrostl evangelický kostel. Projektantem stavby byl německý architekt Augustin Otto Kuhlmann. Jde o mimořádnou stavbou, zahajující zcela nové pojetí sakrálních staveb, který se stal vzorem pro řadu kostelů, postavených do dnešní doby. 

 Kostel byl roku 1995 prohlášen za kulturní památku ČR. Roku 1997 veškerý interiér kostela zničila povodeň. Interiér byl obnoven podle projektu Ing. arch. Josefa Bartáka, kostel byl po povodni slavnostně otevřen 31. 10. 1999. 

   Samotné centrum města je zřejmě náměstí TGM. Došel jsem na něj a rozhlédl se kolem. V jednom rohu náměstí jsem si všiml modelu centra. Pozorně jsem si ho prohlédl a na modelu kostela si všiml vyryté značky. Kostel je zasvěcen sv. Vavřinci a má také velmi pohnutou historii. 

   Rozhodl jsem se jít ke kostelu a prohledat místo označené symbolem.

   Došel jsem ke kostelu a obdivoval jeho architekturu. Obešel ho ze všech stran, ale nic nenašel. Za kostelem, zhruba v místech symbolu na modelu, je samostatná socha.

   Jde o sochu sv. Josefa Pěstouna, která vznikla v roce 1717 jako součást morového sloupu. Morová epidemie tehdy zachvátila město a na její následky zemřela většina obyvatel. Přeživší občané se rozhodli tuto sochu věnovat na památku obětem moru.

   Dnes jsem se vrátil na rozcestí na Horním náměstí. Zbývají mi 2 cesty. Rozhodl jsem se, že se vydám cestou na ulici Na Marku.