V těchto místech je Bečva krásně přístupná i díky novým mladým stromkům mezi vzrostlými. Vytváří se tak krásné okýnko, které jsme nemohly nevyužít. Fotily jsme ho v různých měsících. Pokochejte se s námi proměnami tohoto krásného místečka.

Foto 1: duben 2016

Foto 2: červenec 2015 

Foto 3: srpen 2016

Foto 4: říjen 2016

   Zřejmě nejkrásnější pohled na přerovský zámek je z lávky u tenisových kurtů. I toto místo si zaslouží fotografie v různých ročních obdobích. Je však velmi těžké v těchto místech vyfotit řeku nebo břeh bez lidí. Pokud budete mít cestu kolem, určitě si počkejte na západ slunce. Hra barev v kombinaci s odrazem ve vodní hladině je opravdu neuvěřitelný zážitek.

Foto 1: červen 2016

Foto 2: červenec 2016

Foto 3: září 2016 

Foto 4: říjen 2016

   Nějvětší přerovský park, založený v roce 1904 přeměnou bývalého lužního lesa. Jeho autorem je významný zahradní architekt František Thomayer. Geometrické květinové záhony jsou typickým znakem francouzské školy. 

   Významným zahradním architektem, který se o park staral a dál ho zveleboval, byl František Procházka, díky kterému bylo v zázemí vybudováno zahradnictví s palmovým skleníkem. 

   Léta rozkvětu však počátkem 70. let minulého století rychle uplynula a park chátral. Velká část dobového vybavení skončila ve šrotu včetně palmového skleníku. 

   Naštěstí v roce 1991 začala jeho obnova a dnes je opět místem odpočinku a aktivního vyžití velké části obyvatel města.

   Krásných zákoutí je v parku nepočítaně. Vybraly jsme proto ty nejkrásnější. 

Velká laguna

   Pozůstatek po těžbě štěrkopísků v 70. letech minulého století byl v 80. letech upraven na přírodní koupaliště o rozloze 27 500 metrů čtverečních pro cca 1 500 osob. Dnes je oblíbeným místem odpočinku s možností vyžití na mnoha sportovištích, dětském hřišti a dvou kioscích. Koupání je zde spíš pro odvážlivce. 

Přírodní památka Malé laguny

   Po těžbě štěrkopísků zůstala i menší vodní plocha o rozloze 19 500 metrů čtverečních, která ale není celistvá. Díky tomu byla ponechána po skončení těžby svému osudu a "divoká" příroda se sem vrací. Stala se tak velmi cennou studijní plochou. 

   Patří mezi mokřadní biotopy a hladina vody v ní kolísá v závislosti na hladině řeky Bečvy. Je významná svými obyvateli. Najdete zde rostliny z červeného seznamu ČR, vzácné druhy hub a zvláště chráněných bezobratlých i obratlovců. 

   Národní přírodní rezervace Žebračka  byla vyhlášena 1. 11. 2007. Jde o lesní komplex obdélníkového tvaru (tvar je zapříčiněn lidskou činností), rozdělený silnicí na dvě téměř stejné části. Vzdálenější částí protéká mlýnský náhon Strhanec, který byl vybudován v roce 1474 na příkaz Viléma z Pernštejna, tehdejšího majitele Helfštýna. Od té doby však získal značně přírodní ráz. 

    Žebračka je unikátním pozůstatkem lužních lesů údolní nivy Bečvy. Od poloviny 20. století ale trpí nedostatkem vody. Příčinou je regulace toku Bečvy a tím omezení pravidelného zaplavování. Na většině území to má za následek úbytek druhů a vznik tzv. tvrdého luhu. 

   Žebračka je i nadále velmi významnou lokalitou, ve které najdeme nejen vzácné druhy rostlin, ale i zvláště chráněných druhů zvířat.

   I toto místo nás nadchlo svojí atmosférou a proto jsme ho zachytily v různých ročních obdobích.

Foto 1: duben 2016

Foto 2: červenec 2016

Foto 3: srpen 2016

Foto 4: říjen 2016